Pravda ale, jak už to často bývá, neleží ani v jednom z extrémů. Přechod od spalovacích motorů k těm elektrickým je logický a nevyhnutelný evoluční krok. Jenže každá revoluce má své porodní bolesti. A pokud chceme být k této technologii fér, musíme si nejdřív sundat růžové brýle a podívat se na problémy, které nám přechod na baterie momentálně komplikují.

Zákaz spalovacích motorů 2035 a cena elektromobilu: Proč nařízení shora nefungují

Největším nepřítelem elektromobility paradoxně není technologie samotná, ale způsob, jakým je nám servírována. My lidé přirozeně nesnášíme, když je nám něco nařizováno shora. Zákaz prodeje nových spalovacích motorů v EU od roku 2035 je přesně ten typ politického rozhodnutí, které v lidech vyvolává obrannou reakci.

Představte si to jako s jídlem: i když víte, že je brokolice zdravá, ve chvíli, kdy vám někdo zakáže jíst cokoli jiného, začnete ji z principu nenávidět. Elektromobily jsou stále pro velkou část populace příliš drahé. Dokud nebudou cenově dostupné a nezvládnou s přehledem to samé co běžné auto, jsou zákazy kontraproduktivní. Až tato technologie dospěje (a ona dospěje), lidé si ji přirozeně vyberou sami, protože bude prostě lepší a levnější na provoz. Do té doby jsou podobná nařízení vodou na mlýn všem zpátečníkům.

(Zákaz spalovacích motorů 2035 a cena elektromobilu)

Výroba baterií a těžba surovin: Odvrácená strana ekologické revoluce

Často slyšíme, že elektromobily mají nulové emise. To platí jen lokálně – tam, kde zrovna jedete. Ale když se podíváme na celý životní cyklus auta (od těžby surovin až po vrakoviště), situace se komplikuje. Výroba obří baterie představuje obrovský "uhlíkový dluh". Nový elektromobil vyjíždí z továrny s mnohem větší ekologickou stopou než srovnatelný naftový vůz.

A pak je tu etický a lokálně-ekologický rozměr. Těžba lithia, kobaltu nebo takzvaných vzácných zemin (které se používají v magnetech elektromotorů) zasahuje do krajiny a v některých částech světa probíhá za problematických podmínek. Elektromobil se zkrátka stává skutečně ekologickým až ve chvíli, kdy s ním najedete desítky tisíc kilometrů a svůj výrobní dluh smaže tím, že nespaluje fosilní paliva.

Dojezd elektromobilu a norma WLTP: Laboratorní sliby versus zimní realita

Tohle je možná nejčastější zdroj zklamání. Koupíte si auto, u kterého výrobce slibuje dojezd 450 km podle normy WLTP. A pak přijde leden, mráz, vy vyrazíte na dálnici a po 250 kilometrech auto panicky hledá nabíječku.

Norma WLTP není vysloveně lež, ale je to laboratorní test. Představte si fotku hamburgeru v reklamě fastfoodu versus to, co reálně dostanete do krabičky. Testování probíhá v ideálních podmínkách a vůbec nepočítá s tím, že ve 130 km/h na dálnici roste aerodynamický odpor na druhou, nebo s tím, že si v zimě topíte a v létě chladíte kabinu. Pokud si na základě WLTP koupíte auto na dálniční přesuny napříč Evropou, nevyhnutelně narazíte na tvrdou realitu a na technologii zanevřete.

(Dojezd elektromobilu a norma WLTP: Laboratorní sliby versus zimní realita)

Cena opravy baterie v elektromobilu: Strašák jménem pozáruční servis

Elektromobil je mechanicky mnohem jednodušší než spalovací auto. Nemá rozvody, složité převodovky, spojky, ani systémy na čištění výfukových plynů. Běžný servis je levný. Ale je tu jedno obrovské "ale": samotná baterie.

Tvoří značnou část ceny celého vozu. Pokud dojde k jejímu vážnému poškození (například zespodu při nehodě) nebo masivnímu selhání po záruce, oprava může znamenat ekonomickou totálku auta. Výrobci sice už dnes umožňují měnit jen jednotlivé vadné moduly a ne rovnou celé pakety, ale pro běžného kupce ojetiny je to stále obrovský psychologický i finanční strašák.

Výhody elektromobility: Proč nedává smysl zařadit zpátečku

Když si to všechno shrneme, možná si říkáte: Proč tu technologii prostě neshodíme ze stolu a nejezdíme dál na benzín? Odpověď je jednoduchá: protože fyzikální a technologické výhody elektrického pohonu jsou naprosto drtivé.

Spalovací motor je vlastně malá, řízená tepelná elektrárna, která zhruba 70 % energie z benzínu promění v neužitečné teplo a hluk. Elektromotor má naopak účinnost přes 90 %. Ta plynulost, ticho, okamžitý nástup výkonu a čistota lokálního ovzduší (žádné rakovinotvorné zplodiny pod nosy chodců ve městech) jsou návykové. Kdo si zvykne na jízdu v dobrém elektromobilu, návrat do vibrujícího spalováku s prodlevou na plynu vnímá jako cestu do minulého století. A pak je tu relativní nezávislost – pokud máte dům a solární panely, jezdíte velkou část roku de facto zadarmo a energii si vyrábíte sami.

(Výhody elektromobility: Proč nedává smysl zařadit zpátečku)

Životnost baterií a infrastruktura: Konec velkých mýtů

Navíc, technologie nespí. Pokrok v chemii baterií a rychlosti nabíjení je za posledních deset let obrovský. Dnes už víme, že obávaný mýtus o "bateriích, co po pěti letech odejdou", není pravdivý. Data z milionů vozů po celém světě ukazují, že baterie často přežijí samotné auto.

A co s nimi pak? Rozhodně nejdou na skládku. Baterie, která už neutáhne auto, má stále obrovskou kapacitu a slouží dál v bateriových úložištích pro stabilizaci sítě. A na úplném konci své cesty se recykluje – dnešní linky dokážou ze staré baterie dostat přes 90 % cenných kovů zpět a vyrobit z nich baterii novou. Uzavíráme smyčku. Zároveň raketově roste síť rychlonabíječek, takže "strach z dojezdu" se pomalu stává přežitkem minulosti.

Závěrem: Maraton, který sprintem nevyhrajeme

Přechod na elektromobilitu je naprosto stejný proces jako přechod na bezemisní energetiku (kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů). Nic se nestane zítra. Bude to trvat dekády. Ale podívejte se kolem sebe, kde jsme byli před deseti lety a kde jsme dnes. Elektromobily jsou běžnou součástí provozu a nevypadá to, že by se jejich majitelé hromadně vraceli k naftě.

Největší chybou je podlehnout ideologii – ať už té zelené, která zavírá oči před problémy s těžbou a infrastrukturou, nebo té konzervativní, která odmítá uznat jasnou technologickou převahu elektromotoru. Navrhuji chladný pohled na data. Pokud je pro vás dnes elektromobil příliš drahý nebo neodpovídá vašemu stylu života (parkujete na sídlišti a jezdíte dlouhé trasy), kupte si moderní spalovací auto a nic si nevyčítejte. Ale pokud máte kde nabíjet a uděláte informovaný výběr – tedy chápete rozdíl mezi laboratoří WLTP a realitou – je nákup elektrického auta už dnes krokem, který dává obrovský smysl.

(Maraton, který sprintem nevyhrajeme)