Zatímco sportovní medaile časem zapadají prachem, objevy českých hlav zachraňují miliony životů po celém světě, posouvají hranice fyziky a umožňují nám vidět neviditelné. Česká věda není popelkou krčící se v koutě. V mnoha oborech jsme absolutní světová špička. Pojďme se podívat na pět moderních příběhů, které dokazují, že zlaté české ručičky (a hlavně hlavy) stále existují.

Astronomie v Ondřejově: Světová dominance v lovu meteoritů a bolidů

Možná jste to netušili, ale Česká republika je velmocí v astronomii meteorů. Vše začalo už v roce 1959, kdy čeští astronomové jako první na světě dokázali vyfotografovat pád meteoritu (příbramského) a spočítat, kam dopadl. Tím založili obor, ve kterém dominují dodnes.

Tým Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově spravuje tzv. Evropskou bolidovou síť. Když kdekoli nad střední Evropou (a často i jinde ve světě, např. v Austrálii) přeletí jasný bolid, jsou to právě Češi, kdo s fenomenální přesností spočítá jeho dráhu. Díky jejich práci se daří nacházet vzácné meteority s „rodokmenem“ – tedy takové, u kterých víme, odkud ze Sluneční soustavy přiletěly.

(Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově)

ELI Beamlines: Nejvýkonnější laser světa najdete v Dolních Břežanech kousek za Prahou

Kousek za Prahou stojí něco, co připomíná sci-fi základnu. Výzkumné centrum ELI Beamlines ukrývá jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě.

Jejich chloubou je laserový systém L3-HAPLS. Představte si sílu, která je v jediném okamžiku vyšší než výkon všech elektráren na světě dohromady, ale je soustředěna do zlomku vteřiny a do bodu menšího než lidský vlas. Přesně to umí čeští fyzici a inženýři vytvořit. Do Dolních Břežan se dnes sjíždějí špičkoví vědci z celého světa, aby zde zkoumali vše od nových metod léčby rakoviny po astrofyzikální jevy v laboratorních podmínkách.

(ELI Beamlines v Dolních Břežanech)

Velmoc elektronové mikroskopie: Proč je každý třetí mikroskop z Brna?

Když se řekne Brno, technologický svět slyší „elektronová mikroskopie“. Je to až neuvěřitelné, ale každý třetí elektronový mikroskop na světě pochází z Brna.

Navázalo se zde na poválečnou tradici profesora Armina Delonga a dnes je Brno domovem gigantů jako Thermo Fisher Scientific (dříve FEI), Tescan nebo Delong Instruments. Tyto přístroje nejsou jen „lepší lupy“. Umožňují nám vidět jednotlivé atomy, zkoumat viry nebo vyvíjet nové čipy. Bez nadsázky se dá říct, že velká část světového výzkumu v nanotechnologiích a biologii se dívá na svět „brněnskýma očima“.

(Thermo Fisher Scientific)

Antonín Holý a léčba HIV: Český chemik, který změnil osud lidstva

Příběh profesora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je asi tím nejsilnějším. V dobách, kdy diagnóza HIV/AIDS znamenala jistý rozsudek smrti, pracoval tento skromný chemik na látkách, které viry dokáží zastavit.

Jeho tým stál u zrodu látek, které se staly základem nejúčinnějších léků proti HIV a hepatitidě typu B (např. Viread). Díky jeho práci se z AIDS stala zvládnutelná chronická nemoc. Licenční poplatky z jeho patentů přinesly české vědě miliardy korun, které dnes financují další špičkový výzkum. Je to ukázkový příklad toho, jak jeden český nápad změnil osud celého lidstva.

(Antonín Holý)

Revoluce v nanovláknech: Jak technologie Nanospider z Liberce předběhla dobu

Nanovlákna jsou materiálem budoucnosti – jsou tisíckrát tenčí než vlas, skvěle filtrují a pomáhají v medicíně. Dlouho byl ale problém je vyrobit ve velkém. Až do chvíle, kdy přišel profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci.

Místo složitých trysek vymyslel geniálně jednoduchý nápad: válec, který se točí v roztoku polymeru. Vznikla technologie Nanospider, která jako první na světě umožnila průmyslovou výrobu nanovláken. Dnes se liberecká technologie používá v respirátorech, při čištění vody nebo v supermoderním oblečení.

(Nanospider z Liberce)

Síň slávy: Na ramenou obrů

Náš dnešní úspěch není náhoda. Stojíme na ramenou gigantů, kteří formovali světovou vědu už v minulosti. Nezapomínejme na jména jako:

• Otto Wichterle: Vynálezce měkkých kontaktních čoček (a silonu), který svůj přístroj sestavil z dětské stavebnice Merkur.
• Jaroslav Heyrovský: První český nositel Nobelovy ceny za objev polarografie, metody, která změnila analytickou chemii.
• Jan Janský: Objevitel čtyř krevních skupin, díky kterému jsou dnes transfuze krve bezpečné.
• Gregor Mendel: Otec genetiky, který v brněnském klášteře při křížení hrachu odhalil zákony dědičnosti.
• Josef Ressel: Vynálezce lodního šroubu, který doslova rozhýbal světové oceány.

(První Čech, který dostal Nobelovu cenu: profesor Heyrovský)

Proč se věda vyplatí (nám všem)

Investice do vědy a výzkumu se často nevrátí zítra, ale když se vrátí, stojí to za to. Ekonomické studie naznačují, že každá koruna investovaná do výzkumu a vývoje se ekonomice v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vrátí.

Nejde ale jen o peníze. Jde o prestiž a bezpečnost. Země, která má špičkovou vědu, není jen montovnou pro ostatní. Je partnerem, který určuje pravidla hry. Přitahuje talenty, vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a je soběstačnější v krizích.